Bizarně sladký příběh o žacích strojích, bratrské lásce, kukuřici a individuální lidské odpovědnosti...

Kultovní režisér David Lynch opět překvapuje, tentokrát jednoduchostí i kvalitou příběhu. Film je zahraniční kritikou prezentován jako druhý nejlepší Lynchův film (po "Sloním muži"...). Tento film byl letos nominován na Zlatou palmu v Cannes. Kultovní režisér odhaluje zdánlivě bizardní mikrokosmos obyčejného člověka Alvina Straighta...

OBSAH:

Příběh začíná v Laurens, malé vesnické komunitě v severní Iowě, kde žije zatrpklý vdovec s chatrným zdravím - Alvin Straight (Richard Farnsworth). Po jednom ze svých těžkých domácích úrazů a návštěvě lékaře mu dcera Rose (Sissy Spacek) sděluje, že jeho bratr Lyl je na tom mnohem hůř - ranila ho prý mrtvice. Alvin bratra neviděl celých deset let a tato nešťastná událost jej donutí vážně uvažovat o jeho návštěvě. Je zde ovšem "menší" problém, bratr bydlí až v sousedním státě Wisconsin v městečku vzdáleném 600 km. Zarputile hrdý Alvin se špatným zrakem a nedostatkem peněz nemůže snést představu, že by ho někdo za bratrem svezl. Proto Alvin vymyslí bizarní plán: chce uskutečnit cestu na svém zahradním traktůrku!

Alvin vyráží na svou šestitýdenní pouť zapřaženým provizorním přívěsem a nákladem "životně důležitých zásob": odpuzovačem hmyzu a Swisherovým cukrovím. Rychlostí 5 mil za hodinu se "řítí" nádhernou rovinatou krajinou s podzimní scenérií amerického státu Iowa. Na cestě mezi žlutě zářící kukuřicí Alvin Straight potkává spoustu různorodých lidiček představujících vzorky "typických Američanů", hraničících s karikaturou - kněze, družstvo cyklistů, n-náctiletou na útěku, hašteřící se jednovaječná dvojčata, dobrovolníky - hasiče, spolubojovníky z II. světové války a ženu se zvláštní zálibou proměňovat jeleny v oběti dopravních nehod...

Jednu míli před domem bratra se Alvinovi traktůrek porouchá. S pomocí místního farmáře zvládne Alvin i poslední míli své cesty. Alvin zastavuje před Lylovým domkem a po dlouhé době se s bratrem opět obejme...

David Lynch společně se scenáristkou Marry Sweeneyovou a celým štábem vytvořili metaforickou interpretaci amerického mýtu o svobodě a hledání. Lynch opět klade důraz na osobní pokušení jednotlivce, které je konfrontováno s osobním morálním kodexem, jenž je v jakékoli společnosti v neustálém napětí s oficiální normou. The Straight Story je příběh o bratrské lásce. Děj je prostý, přímočarý, vyprávěný skrze setkávání, která se Alvinovi přihodila na putování krajinou svého srdce. S kultivovaností a vzrušením vznikl ojedinělý projekt, s napětím očekávaný nejenom fanoušky Davida Lynche, dnes už kultovní postavy světové kinematografie. Film je nad očekávání určen všem věkovým skupinám - od dospívajících až po stoleté...

"Tohle je film, na který s hrdostí vezmete své děti" - Richard Farnsworth (představitel Alvina Straighta)

"Je to docela normální film" - David Lynch (režisér)

***
Na tebe cesto se vydávám a kol pohlížím
Věřím, že nejsi vším, co tu je
Věřím, že je tu i mnoho neviděného

Píseň o otevřené cestě
Listy trávy
Walt Whitman, 1855

The Straight Story je založena na skutečných událostech, které se odehrály v roce 1994 během putování třiasedmdesátiletého Alvina Straighta z Laurens v Iowě do Mt. Zion ve Wisconsinu. Cesta, kterou Straight uskutečnil na svém zahradním traktoru John Deere, zahrnovala několik stovek mil a trvala více než šest týdnů.

O NATÁČENÍ:

Hlavní natáčení probíhalo v iowských kukuřičných polích v polovině září a pokračovalo podél cesty severní Iowou v době sklizně, kdy barvy podzimu dosáhly svého vrcholu. David Lynch je známý tím, že diváky vede ve svých filmech na temné a zneklidňující výpravy.Tyto nepoznané a snové světy v The Straight Story nenajdete. Lynch říká: "Je to film o lidském srdci a bratrské lásce. Je prostý a přímočarý, vyprávěný skrze setkávání lidí, které Alvin potkal na své odysee přes krajinu srdce."

Filmový štáb žil a pracoval mezi obyvately všech malých měst, kdy se natáčelo: Laurens, New Hampton, West Bend, West Union, Clermont, Prairie du Chien a Mt. Zion. Úzké sepětí mezi štábem, herci a místními bylo pro každého mimořádným zážitkem. Ve STORM LAKE TIMES se psalo: "Laurens dává sbohem těm, kteří ho doslova a do písmene umístili na mapu a na velké plátno, a také svým nově nalezeným přátelům." "Ó, užili jsme si tolik legrace!" říká jeden z místních obyvatel. Majitel obchodu želeřáství v Clermontu, Allen Johnson, říká: "Vím, že za mnou do obchodu chodili členové štábu, kteří jsou z Kansas City, Tampy, Houstonu, Los Angeles, Chicaga, Alabamy a Oregonu a nemohli byste najít lepší lidi ke spolupráci."

Dámy z Deb´s Diner v Laurens udělaly fotografie štábu a zaplnili jimi celou zeď restaurace. THE LAURENS SUN poskytl inzerát na půl stránky, kde se psalo: "Poděkování hercůma štábu filmu The Straight Story. Přinesli jste tolik radosti a vzrušení do našich životů!"

Členové střeleckého a sportovního klubu v Laurens uspořádali pro členy štábu zvláštní střelbu a skeet za účasti místního policejního sboru.

V oddělení rekvizit měli potíže, aby vůbec mohli utratit nějaké peníze, protože jim lidé dali jakoukoli věc, kterou zrovna potřebovali k natáčení. Šerif Jergens z Pocahontas si vzal dvoutýdenní dovolenou, aby mohl se společností cestovat do Wisconsinu, řídit dopravu a odstraňovat potíže.

V každém městě, kde se natáčelo, se místní lidé ochotně dělili o své vzpomínky na den, kdy viděli Alvina jet na jeho zahradním traktůrku. Čtyři různí lidé v různých městech tvrdili, že prodali Alvinovi jeho první zahradní traktor. Většina z nich si Alvina pamatovala jako zarputilého individualistu, který se staral jenom sám o sebe. Když se ptali Alvinovi dcery Dian (ve filmu Rose), co si o filmu myslí, ukázala k nebi a řekla: "Myslím, že je to skvělý! Vsadím se, že se můj táta dívá dolů a jenom se usmívá." Příběh z první stránky DES MOINES REGISTER má titulek: "Filmová společnost namíchala v Laurens vzrušení a kultivovanost."

"Tohle je film, na který s hrdostí vezmete své děti," říká Farnsworth. "To je pro mě důležité. Nemyslím si, že by v celém filmu zaznělo jediné sprosté slovo. Už jsem u filmu hodně dlouho a vím, že tohle je něco mimořádného. Lidem se to bude líbit." Natáčení filmu skončilo 19. října v Mt. Zion ve Wisconsinu po šesti týdnech natáčení.

RICHARD FARNSWORTH (Alvin Straight)

Richard Farnsworth hraje ve filmu již od roku 1937, kdy odpověděl na castingovou výzvu hledající 500 mongolských jezdců a debutoval tak jako kaskadér jezdící na koni, ve filmu The Adventures of Marco Polo. Celé roky si pak užíval na šňůrách rodea a jako kaskadér pracoval s Cecilem B.DeMillem, když kočíroval vozy ve filmu The Ten Commandments (Desatero přikázání). Dále pracoval na filmech tak významných režisérů jako John Ford, Howard Hawks a Sam Peckinpah. Farnsworth mával mečem za Kirka Douglase ve filmu Spartacus. Na tuto zkušenost do dneška pobaveně vzpomíná: "Po šestnáct měsíců jsem nosil krátkou sukni a moje kostnatý kolena se otloukaly o exteriéry Universalu. Vypadal jsem jako gladiátor asi tak jako moje vnučka, ale nevzdal jsem se." Farnsworth měl jako herec svou první mluvící roli ve filmu The Duchess adn Dirtwater s Goldie Hawnovou a Gregorem Segalem, ve filmu The Stalking Moon hrál s Gregory Peckem a na Oscara byl nominován v roce 1977 za svou první větší roli ve filmu Alana J. Pakuly Comes a Horseman v hlavní roli se Stewe McQueenem, Resurrection s Ellen Burysovou. Za ztvárnění postavy legendárního gentlemanského bandity Billa Minera ve filmu The Grey Fox obdržel v roce 1983 kanadský ekvivalent Oscara. V poslední době se objevil s Robertem redfordem ve filmu Natural, s Dolly Partonovou a sylvesterem Stallonem v Rhinestone a s Colleen Dewhurstovou v Anne Of Green Gables a v Misery.

SISSY SPACEK (Rose Straight)

Sissy Spacek vytvořila za svou kariéru rozmanitý repertoár postav a obdržela pět nominací na Oscara za nejlepší ženský herecký výkon. Poprvé na sebe upozornila ve filmu Badlands, kde hrála narušenou patnáctiletou dívku, oddávající se zločineckému řádění po státech se svým psychotickým přítelem, kterého hrál Martin Sheen. V roce 1976 byla nominována na cenu Akademie za roli ve filmu Carrie. Po tomto filmu následovala role ve snímku Roberta Altmana Theree Women, za níž obdržela cenu New York Drama Critics´ Awards. V roce 1979 získala za svůj portrét Loretty Lynnové ve filmu Coal Miner´s Daughter Oscara za nejlepší ženský herecký výkon. Třetí nominaci na Oscara obdržela za roli ve filmu Costy Gavrase Missing. Ve filmu The River si zahrála s Melem Gibsonem, tato role ji vynesla další oscarovou nominaci. Za film Crimes of The Heard, ve kterém hrála společně s Diane Keatonovou a Jessicou Langerovou, obdržela pátou nominaci, zskala Zlatý Globus a cenu New York Critics Award. Dále hrála s Tommy lee Jonesem v jeho režijním debutu pro TNT The Good Old Boys. S Jamesem Garnerem a Samem Shepardem pak hrála ve filmu Streets of Laredo. V roce 1996 společně s Cher a Demi Mooreovou se objevila v kritikou oceněném filmu Of These Walls Could Talk. V roce 1997 byla obsazena do filmu The Grass Harp, kde se po jejím boku objevili i Walter Matthau a Jack Lemmon. Nyní pracuje společně s Nickem Noltem na celovečerním snímku Affliction, který režíruje Paul Schrader.

převzato z Českých novin

Úsměvné drama kultovního filmaře Davida Lynche se začíná v Laurens, malé vesnické komunitě v severní Iowě, kde žije zatrpklý vdovec s chatrným zdravím - Alvin Straight (očekává se, že jeho představitel Richard Farnsworth bude nominován na Oscara za Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli). Po jednom ze svých domácích úrazů a návštěvě lékaře mu dcera Rose (Sissy Spaceková) sděluje, že jeho bratr Lyle (Harry Dean Stanton) je na tom mnohem hůř - ranila ho prý mrtvice. Alvin znesvářeného bratra neviděl po celých deset let a nyní začne uvažovat o návštěvě. Je tu ovšem "menší" problém: bratr bydlí až v sousedním státě Wisconsin v městečku vzdáleném přes 600 km. Zarputile hrdý Alvin se špatným zrakem a nedostatkem peněz odmítá možnost, aby ho někdo za bratrem svezl. Brzy vymyslí bizarní plán: uskuteční cestu na svém zahradním traktůrku. Rychlostí pět mil za hodinu "se řítí" rovinatou podzimní krajinou. Lynchovo road movie (jehož scénář je dílem Mary Sweeneyové a Johna Roache) představuje moderní variaci na téma amerického mýtu o svobodě a hledání. Překvapuje jednoduchostí a přímočarostí příběhu o bratrské sounáležitosti a individuální lidské odpovědnosti. "Tohle je film, na který s hrdostí vezmete své děti," řekl o Straight Story herecký protagonista Richard Farnsworth. Dílo bylo nominováno na zlatou palmu v Cannes.

převzato z programu kina Aero

Mirka Spáčilová

Naposledy se příznivci tajemných, pochmurně fantaskních světů Davida Lynche řítili s jeho bizarními hrdiny noční dálnicí v Lost Highway. A těšili se, čímpak ještě zběsilejším je symbolický král filmové postmoderny překvapí příště. V premiérovém Příběhu Alvina Straighta, jenž pozítří vejde do tuzemských kin, však najdou překvapení zcela jiného, "nelynchovského" typu: stařičký hrdina se totiž drkotá mezi poli na pomalém traktůrku. "Je to docela normální film" takový výrok asi nikdo nečekal právě od Lynche, stvořitele kultů Modrého sametu či Městečka Twin Peaks. A dodává-li představitel titulní role Richard Farnsworth, s napětím dnes vyhlížející případnou oscarovou nominaci, že "na tenhle film vezmete s hrdostí své děti", je nad slunce jasné, že Lynch přehodil výhybku vskutku velmi důsledně. Nejenže jeho nový film oslavuje věci pozitivní sám režisér tvrdí, že vypráví "o lidském srdci a bratrské lásce". Krom toho ještě vychází ze zcela reálného pozemského světa, ba dokonce ze skutečné události, jíž bylo putování tehdy třiasedmdesátiletého Alvina Straighta z Laurens ve státě Iowa do Mt. Zion ve Wisconsinu. Film tedy v podstatě kopíruje cestu, kterou churavý muž absolvoval v roce 1994 na zahradním traktoru značky John Deere; ujet šest set kilometrů mu trvalo více než šest týdnů. Přesně ve stopách Alvina Straighta, jenž chce ještě jednou obejmout svého mrtvicí stiženého bratra, podél lánů kukuřice během zrání, sklizně a podzimu putoval zapadlými městečky i filmový štáb. Hrdina si v přívěsu za dýchavičným traktorem veze cukroví i odpuzovač hmyzu a postupně potkává bizarní figurky americké road movie - kněze, tým cyklistů, dívenku na útěku, jednovaječná dvojčata, hasiče či ženu s podivuhodnou zálibou. "Je to prostý a přímočarý příběh vyprávěný na půdě setkávání lidí, které Alvin poznal při své odyseji napříč krajinou srdce," vyznal se Lynch - a podobně láskyplně mluvili o filmařích i místní obyvatelé. Majitel v železářství v Clermontu na ně vzpomíná jako na skvělé zákazníky, dámy jisté restaurace v Laurens vyzdobily podnik fotografiemi celého štábu, zvláštní akci pro filmaře uspořádal zdejší střelecký klub, šerif z Pocahontas si vzal dovolenou, aby pomáhal řídit dopravu během přesunu filmařů do Wisconsinu. A v každém městě lidé lovili z paměti své zážitky se skutečným Straightem, který již zemřel; dokonce se hádali, kdo mu prodal dotyčný traktůrek. "Jsem u filmu hodně dlouho, abych mohl říci, že tohle je něco mimořádného. Například si nevzpomínám, že by v Lynchově filmu zaznělo třebas jen jediné sprosté slovo," prohlašuje Richard Farnsworth, jenž začínal koncem třicátých let jako kaskadér v Dobrodružství Marka Pola. Řídil vozy v DeMillově Desateru přikázání, mával mečem místo Kirka Douglase ve Spartakovi, pak začal před kamerou i mluvit a za svou první větší roli v Pakulově snímku Přichází jezdec byl nominován na Oscara. Sissy Spaceková (známá například z Carrie), jež ve filmu představuje jeho dceru, má za sebou nominací už pět. Zato pro scenáristu Johna Roache, jinak producenta, znamená Příběh Alvina Straighta první autorský krok v celovečerním filmu. A kameraman Freddie Francis pracoval s Lynchem i na Duně a na Sloním muži, kterého zahraniční kritika považuje za vůbec nejlepší režisérovo dílo. Ovšem "Straighta", nedávno vyznamenaného cenou Evropské filmové akademie za nejlepší mimoevropský snímek loňského roku, staví hned na druhé místo.

převzato z MF Dnes

Mirka Spáčilová

Jako kdyby led začal hřát nebo Rushdie přestoupil na islám - tak absolutní přemet provedl David Lynch ve svém novém filmu Příběh Alvina Straighta. Kultovní vyznavači otce postmoderny mluví o zradě: kde býval Lynchův svět děsivě temný, je nyní měkce zlatý, kde dřív filmař vyprávěl zběsile, postupuje vláčně, kde vyhledával zlo, tam nachází dobro. Svůj obrat ostatně zašifroval i v dvojznačném názvu díla. Straight Story je sice příběhem paličatého staříka Alvina Straighta, jenž si svou hrdou nezávislost, důstojnost a soběstačnost hodlá fanfarónsky uchovat i ve věku, kdy jiní shánějí pečovatelku, ale "straight" znamená anglicky i "upřímný, ryzí, otevřený, poctivý, přímý, slušný, čestný". A výhradně takové "rovné" lidi potkává hrdina na své "rovné" pouti za nemocným bratrem, s nímž se chce po letech usmířit. Že to zavání kýčem? Na papíře ano, jenže Lynch uhýbá lepkavému sentimentu s bravurou, kterou mu stálí výrobci romancí mohou závidět. Snad to opět nemyslí vážně; možná nepotřeboval tou velepozitivní sprchou očistit vlastní vědomí zanesené předchozí ekvilibristikou mezi zrůdností a bizarností, ale chtěl se pobavit, jak mu novou udičku spolkneme. Nicméně pokud klame tělem, činí tak mistrně. Jen jednou dvakrát skřípne perlivá čistota o kazatelský tón (když těhotné dívce na útěku z domova líčí svornost rodiny) a jen jednou dvakrát si neodpustí naopak hravé výpravy k "minulému" Lynchovi (motiv jelenů či dvojčat). Ale jinak drží přímý, obrazově i vnitřně vyrovnaný směr té zvláštní jízdy na drkotavém traktůrku, souznějící s tichou moudrostí, kterou hrdina, úsporný i neodolatelný Richard Farnsworth, ani nemusí vyslovit. Lynch jako by vzkazoval, že o podstatných věcech nerozhodují Městečka Twin Peaks, nýbrž bezejmenné zapadákovy mezi kukuřičnými lány. Tam v přirozeném rytmu dní žijí lidé, kteří se na cizince s kutilským přívěsem nedívají podezíravě ani výsměšně, zcela samozřejmě mu pomohou, ač mají hasičské cvičení. Cestu poznání a odpuštění nelze uspěchat: rychlé vozy míjející Straighta zázraky nepostřehnou, zato jeho postižená, leč pevná dcera (skvělá Sissy Spaceková) je vkládá do výroby ptačích budek každý den. Zvláštní je, že podobný nápad měli filmaři tak rozdílní. Road movie pokory a dobroty (s parním válcem po Čechách) totiž chystá i Karel Kachyňa. Lynch mu může potvrdit, že na ní nezbohatne: "Straight" utržil v amerických kinech za osmnáct týdnů jen přes pět milionů dolarů.

Příběh Alvina Straighta (Straight Story, USA 1999). Scénář John Roach, Mary Sweeneyová, režie David Lynch. Hrají Richard Farnsworth, Sissy Spaceková a další. Distribuce Sunfilm, titulky, 111 minut.

převzato z MF Dnes

Stanislav Kaclík

Fanúšikovia režiséra Davida Lyncha vedia, že jeho filmografia, počínajúc Blue Velvet a končiac Lost Highway, je úlet za úletom, jeden väčší ako druhý. Čo teda mohli čakať od jeho najnovšieho filmu, než úlet - najnovší a najväčší? A dočkali sa. Príbeh Alvina Straighta je road movie ;-) nakrútený podľa skutočnej udalosti, ktorá sa stala v roku 1994. Prvé žmurknutie na diváka, pri ktorom by mal spozornieť, sa však stráca voľbou českého distribučného titulu, v ktorom zmizol druhý zmysel pôvodného názvu. (The Straight Story naozaj je Príbeh Alvina Straighta, ale zároveň aj "jednoduchý" alebo "priamočiary príbeh".) Ďalšia podozrivá okolnosť je tá, že film produkovala spoločnosť Disney a v Spojených štátoch patrí do kategórie G-rated, čiže je vhodný pre všetky vekové skupiny divákov, tak ako sa na správnu disneyovku patrí.

Nebudem vás dlhšie napínať. Príbeh filmu je ozaj taký jednoduchý, že sa dá povedať jednou dlhou vetou. Hlavný hrdina - stvárnil ho 82-ročný (!) Richard Farnsworth - sa vyberie na dlhú cestu (240 až 370 míľ podľa rôznych prameňov) z mesta Laurens v Iowe do Mount Zionu (ó, koľká prvoplánová biblická symbolika, to by musel byť zámer, keby to nebola pravda) vo Wisconsine, aby sa zmieril so svojím desať rokov nevideným, rozhádaným a odcudzeným bratom (Harry Dean Stanton), ktorý utrpel mozgovú porážku. Správa Alvina zastihne, keď práve na verande svojho ošarpaného domčeka s veľkým uspokojením pozoruje spolu s mierne spomalenou dcérou Rose (Sissy Spaceková) nočnú búrku, pretože tá vniesla aspoň trochu pohybu do nehybného ovzdušia ospalého stredozápadného mestečka. A teraz tá zaujímavejšia časť. Alvin Straight má: 73 rokov, cukrovku, šedý zákal, stehenné kĺby poškodené natoľko, že je schopný prejsť len zopár krokov pomocou dvoch paličiek, rozodmu pľúc, žiadne auto ani vodičský preukaz, úbohú penziu, ktorá nestačí ani na autobusový lístok ku vysnenej hore Sion. On sa však nevzdáva. Zmajstruje si jednoduchý príves, naloží doň spacák, skladaciu stoličku a chladničku plnú trvanlivých mäsových výrobkov. Potom príves pripojí za kosačku na trávu značky John Deere, rok výroby 1966, a vyrazí na cestu rýchlosťou 5 míľ za hodinu, vyprevádzaný údivom susedov (všetci sú podobná veková kategória ako Alvin) i starostlivým pohľadom a obavami dcéry. Ajhľa, fakt road movie, lenže v spomalenom zábere. Alebo v spomalenom čase. A ako tvrdí Doc. Martin Ciel, chýba tu jeden základný atribút tohto žánru. Za celých 111 minút sa na plátne neobjaví jediný policajt.

Alvin Straight takmer šesť týždňov putuje malebnou jesennou krajinou po okresných cestách pretínajúcich polia zrelej pšenice, kde uprostred obrovských kúdolov prachu kraľujú kombajny. Veľmi americké, veľmi patriotické. Kameraman Freddie Francis (tiež už má na chrbte osem krížikov) sa na týchto sekvenciách, opakujúcich sa ako akýsi vizuálny refrén filmu, parádne vyšantil. V nich aj naplno zaznie hudba Lynchovho "dvorného" skladateľa Angela Badalamentiho. Tá je čarovná, pamätníci si však iste povedia, že nedosahuje onú hypnotickú pôsobivosť soundtracku k seriálu Twin Peaks.

Zatiaľ to znie ako poriadna nuda. Čo sa deje medzi sekvenciami leteckých záberov na dozrievajúci chlieb ich americký každodenný? Scenáristi John Roach a Mary Sweeneyová jemnou odmerkou nadávkovali stretnutia hlavného hrdinu s epizódnymi postavami. V konfrontácii s nimi sa postupne odkrýva (čo je samo osebe dosť neamerické) Alvinov životný príbeh, aj motivácia jeho odhodlania prísť za bratom ako pokorný pútnik. Na druhej strane hlavný hrdina častuje svoje náprotivky múdrosťami o živote, mladosti a starnutí ("Najhoršia vec na starobe je, že si pamätáte, aké to bolo, keď ste boli mladí."), o vine a odpustení, rodine a súrodencoch. Opäť by som mohol dodať, veľmi americké a patriotické, keby Alvin nevysvetlil význam rodinnej súdržnosti podobenstvom (a teraz sa podržte, milí potomkovia kráľa Svätopluka) o zväzku prútov.

Kam sa teda podel ten "starý" Lynch? Občas na nás zažmurká. Napríklad nadužívaním besnenia prírodných živlov, ktoré však na rozdiel od jeho predchádzajúcich filmov nezvestuje žiadne temné či záhadné udalosti. Alebo nevypointovanou sekvenciou "ohrozenia", keď Alvin opúšťa bezpečie a pokoj vidieckych ciest a dostáva sa do chaosu mestskej premávky. Starý Lynch posiela navštívenku aj hysterickým výstupom zúfalej business woman, ktorá práve zrazila autom trinásteho (!) jeleňa. A nerád by som zabudol na moju obľúbenú scénu, stretnutie s naivne prefíkanými dvojčatami - opravármi. Tu Lynch svojsky prikŕmil klišé zaužívané v amerických filmoch (ktoré do dôsledku dotiahli bratia Coenovci v slávnom filme Fargo), že všetci obyvatelia Wisconsinu sú potomkovia švédskych prisťahovalcov a ich priezviská sa preto musia končiť na -son.

Ešte jeden odsek. Prečo som film označil za úlet? Doterajšie Lynchove diela by sa dali zhrnúť ako filmy o Amerike budúcnosti. Najmä o jej temnej, záhadnej stránke. Príbeh Alvina Straighta rozpráva o Amerike minulosti. O tej, čo sa stráca, upadá do zabudnutia. Príbehy zomrú, keď odídu tí, čo ich rozprávali. Ešte jeden argument. Toto je prvý Lynchov film, na ktorý sa ako prví "pohrnú" starí rodičia. A môžu do kina spokojne vziať aj vnúčatá.

9.7.2000 Stanislav Kaclík - InZine

Kotwak

Motto: Je to docela normální film. (David Lynch)

David Lynch je bezesporu jedním z nejzajímavějších soudobých režisérů. Jeho filmy jsou snově temné a obvykle se nedají nijak jednoduše vyložit. Podle skutečné události natočený Příběh Alvina Straighta je ale snad ve všech ohledech naprostým opakem jeho předešlé tvorby. Jedni to nejspíš budou považovat za zradu "lynchovských" ideálů, jiní za přirozený vývoj umělce a další si budou myslet, že si z nás Lynch prostě dělá legraci. Mě osobně je to ale úplně jedno, protože Příběh Alvina Straighta je především výborný film a už dlouho jsem z kina nevycházel v tak příjemné náladě.

Alvin Straight je sedmdesátiletý stařík, který žije se svou mírně retardovanou dcerou Rose ve městečku Laurens v Iowě. Zdraví už mu moc neslouží, jednotlivé orgány postupně vypovídají službu, ale v hlavě to má Alvin uspořádané lépe než drtivá většina mladých a zdravých. Když se jednoho dne dozví, že jeho bratr Lyle, se kterým už několik let nepromluvil ani slovo, dostal mrtvici, rozhodne se ho navštívit. Za svůj zahradní traktůrek značky John Deere zapojí provizorní přívěs a vydá se na šest týdnů dlouhou cestu do 300 mil vzdáleného Mt. Zionu v sousedním Wisconsinu.

Na své cestě Alvin potkává celou řadu lidí, představujících nejrůznější vrstvy maloměstské Ameriky, jejichž osudy se s tím jeho na krátký okamžik protnou, aby se po chvíli zase rozešly každý svým směrem. Alvin je sice tou postavou, která je všechny spojuje, ale film je ve skutečnosti právě tak o něm, jako o lidech, které cestou potkává. Jednotlivá zastavení slouží k tomu, abychom se dozvěděli něco víc o Alvinovi a jeho minulosti, a Lynch se nám tak snaží nenásilným způsobem přetlumočit onu starou, známou a banálně znějící pravdu, totiž že i cesta může být cílem.

Příběhem Alvina Straighta Lynch dokazuje, že je především skvělý režisér, který umí vyprávět prostý a přímočarý příběh i bez oněch formálních obezliček, které jeho styl tak proslavily. Každý záběr je perfektně zkomponován a prozrazuje pevnou režijní ruku. Film se odvíjí pomalu, jeho tempo přesně odpovídá rychlosti Alvinova traktůrku, a Lynch dokáže udělat dramatickou situaci i z toho, jestli se Alvinovi s jeho vozidlem podaří zajet do stodoly včas, aby nezmokl. Není se tedy co divit, že jediná částečně "lynchovská" scéna do filmu poněkud nezapadá a působí lehce nesourodě.

Richard Farnsworth podává v roli Alvina Straighta svůj životní herecký výkon. Mluví pomalu, pečlivě váží každé slovo, a také proto jeho řeč zní tak přesvědčivě. Alvin není žádný velký intelektuál, ale v dobrém slova smyslu prostý a obyčejný člověk. Jeho mluva není plná učených obratů, ale oné přirozené moudrosti a nadhledu, které se dají získat pouze stářím, a i tak se to povede pouze těm šťastnějším z nás. Některé jeho promluvy sice vyznívají až příliš idylicky, jako když se mu podaří přesvědčit mladou těhotnou stopařku, která utekla z domova, že rodina je nade vše, ale podobných míst naštěstí moc není.

Fanatické příznivce rychlé akce by Příběh Alvina Straighta unudil k smrti po několika minutách, protože z jejich pohledu se v něm prakticky nic neděje. Pokud se ale umíte na chvíli zastavit a vychutnat si pomalý způsob vyprávění, pak je tohle film přesně pro vás. Vynalézavá kamera Freddie Francise a podmanivá hudba Lynchova dvorního skladatele Angela Badalamentiho vytvářejí dohromady velmi poutavý zážitek. Vlnící se lány obilí a stromy obalené listím dokonale evokují náladu končícího léta, kdy není nic lepšího než si sbalit batoh a spacák, vytáhnout z garáže kolo (nebo traktůrek) a vydat se na cestu.

Příběh Alvina Straighta ale rozhodně není klasicky radostná road-movie. Pamatujete si vzrušení, s jakým jste se poprvé vydávali na nějakou delší cestu? Pamatujete si, s jakým nadšeným očekáváním jste vyhlíželi z okna autobusu a doslova hltali ubíhající krajinu? A pamatujete si taky, jak na vás působila cesta zpátky? Projížděli jste stejnými místy, ale stromy mezi tím už trošku opadaly, a vy jste byli zase o pár týdnů starší. Do pocitů radosti z toho, že se vracíte domů, se mísily nostalgické vzpomínky na to, co necháváte za sebou. A přesně takovým dojmem působí Přiběh Alvina Straighta.

Twin Peaks jsem půl roku nadšeně hltal každý týden na ČT2. U Modrého sametu a Zběsilosti v srdci jsem se chvílemi bavil a chvílemi nudil. Lost Higway jsem sice nepochopil, ale tvářil jsem se, že je mi to jedno. Mazací hlavu jsem viděl několikrát a vždycky na mě silně zapůsobila, ale na otázku, jestli se mi opravdu líbila, bych odpovědět nedovedl. O Příběhu Alvina Straighta to můžu říct s klidným svědomím, neboť ještě dlouho po jeho konci jsem měl na tváři takový ten přiblblý úsměv člověka, který právě zažil něco tak příjemného, že tomu částečně nechce věřit a částečně se bojí, že se mu to jenom zdálo.

převzato z www.kinofil.cz

ČTK

Na základě skutečného příběhu natočil kultovní režisér David Lynch úsměvné drama s názvem Příběh Alvina Straighta. Vylíčil v něm, jak se třiasedmdesátiletý zatrpklý vdovec s chatrným zdravím vydal v roce 1994 na zahradním traktůrku z Iowy do Wisconsinu, aby navštívil nemocného bratra. Cesta, během níž překonal několik stovek mil, mu trvala šest týdnů.

"Společnost Sunfilm tento snímek zařazený do nabídky zimní části Projektu 100 uvede do českých kin v pěti kopiích. Stane se tak od 17. února, i když se oficiální premiéra uskuteční o týden později," uvedla ředitelka distribuční společnosti Zuzana Dražilová.

Příběh Alvina Straighta byl nominován na Zlatou palmu v Cannes. Očekává se, že bude nominován i na Oscara za výkon představitele titulní role Richarda Farnswortha. Ten se na filmovém plátně objevuje už od roku 1937. Dlouho pracoval jako kaskadér, mimo jiné mával mečem za Kirka Douglase ve filmu Spartacus. Hrál i ve filmech Útěk do Mexika a Misery nechce zemřít.

V Lynchově bizarně sladkém příběhu, který je metaforickou interpretací amerického mýtu o svobodě a hledání, hraje dále například držitelka pěti nominací na Oscara Sissy Spacek.

"Je to film o lidském srdci a bratrské lásce. Je prostý a přímočarý, vyprávěný skrze setkávání lidí, které Alvin na cestě přes krajinu srdce potkal," charakterizoval film režisér Lynch. I když pro něj zatím vždy bylo typické, že diváky vedl na temné a zneklidňující výpravy, tento snímek považuje za "docela normální". Filmaři natáčeli na autentických místech, kde se kdysi rychlostí pěti mil za hodinu "řítil" na svém traktůrku nádhernou rovinatou krajinou s podzimní scenérií jejich předchůdce. Vzbuzovali stejný zájem obyvatel jako před pěti lety on. Výsledek podle Farnswortha stojí za to. Na film mohou jít s rodiči i děti - nejen proto, že v něm nezazní jediné sprosté slovo. Lynch získal loni za Příběh Alvina Straighta cenu Evropské filmové akademie za nejlepší neevropský film.

převzato z www.ctk.cz