Stránka se načítá...

Dune - články

<  

- Úvodní článek
- Duna (Václav Dvořák)
- I Lynch umí prohrát
- Lynchovo obludárium z budoucnosti
- Duna (Kinofil)






 

Úvodní článek

Na počátku je třeba dbát o rovnováhu. U nás je rok 10 191. Celému vesmíru vládne Padišáh Císař Shadam IV., můj otec. V současnosti je v celém vesmíru nejdůležitější surovinou koření. Koření prodlužuje život, koření rozšiřuje vědomí, koření je nezbytné k vesmírným cestám. Přepravní Gilda a její navigátoři, kteří byli pod vlivem koření 4000 let, využívají onžský plyn z koření a díky tomu mohou skládat vesmírný prostor. To je cesta, jak se dostat do vesmíru. Bez pohybu.

Ach ano, nesmím zapomenout. Koření, koření existuje pouze na jediné planetě v celém vesmíru. Zničené, vyschlé planetě plné pouští. Tady mezi skalami, uprostřed pouští se skrývá národ známí jako fremeni. Uchovává staré proroctví, že přijde člověk, mesiáš, který je zavede k pravé svobodě. Tou planetou je Arrakis, nazývaný též Duna.

(prolog princezny Irulán)





 

Duna

Václav Dvořák

Duna je klasickou sci-fi. Odehrává se v daleké budoucnosti, kde je cestování na dlouhé vzdálenosti možné díky účinkům koření a kdy není téměř nic problémem. V této době žijí, někde na kraji vesmíru dva rody. Atreidi a Harkoneni. Tyto rody mezi sebou válčí už po drahný čas a nezdá se, že by se na tom mělo něco změnit. Celému vesmíru vládne císař, ale ten je prakticky jenom figurka, kterou ovládá Gilda a její navigátoři, ale hlavně vesmíru vládne ten, kdo ovládá koření! Koření je na jediné planetě v celé galaxii. Na Duně, pouštní planetě bez kapky vody. Na Duně původně vládli Harkoneni, ale po bitvě ji převzali Atreidi. Atreidi jsou ti hodní, alespoň jak to Duna umožňuje a Harkoneni jsou ti zlý. Atriedy vede Lord Leto Atreides se svojí ženou Jesicou a synem Paulem Atreidem. Harkoneny vede baron Harkonen spolu se svým synem Fadem, a synovcem Rabanem. Celý děj filmu je značně komplikovaný, takže jen ve stručnosti. Vcelku jde o ovládaní koření a o to, kdo koho zradí. Půlka filmu se odehrává v paláci na Duně a druhá půlka (ta bohovější) se odehrává v poušti mezi Fremeny. V první polovině filmu se seznámíte s hlavními postavami a základním problémem děje. V druhé půlce jste svědky zrození Alie, toho jak se Jesica stane ctihodnou matkou a toho jak Paul ovládne červi a vodu života. Vévoda měl mít s Jesicou původně dceru, ale ona mu dala syna. Dcera si měla vzít potomka z rodu Harkonenů a měl vzniknout Kwisatz Haderach - vesmírný nadčlověk, nejsilnější bytost. Ve filmu se dozvíte, že Paul je tak nějak nedopatřením právě oním Kwisatz Haderachem. Ale vraťme se zpět k ději, potom, co Harkoneni (s pomocí císaře) pobijou Atreidy v paláci a pouze Paulovi a Jesice se podaří uniknout, se tato dvojice dostává do skupiny Fremenů. Paul se stane jejich vůdcem, protože se mu podaří ukořistit plán bojového modulu na bázi zvukových vln (nádherný zvuk Čááá-chsa). Postupně se propracuje žebříčkem postavení až na naprostého vůdce všech Fremenů, a oni v něm poznají svého mesiáše, protože o něm mluvila legenda. Paul vybaví obrovskou armádu a zaútočí s písečnými červi (Shai-Hulud) na palác, kde je právě na návštěvě císař. Paul palác dobije a v konečném zápase porazí Fada. Celý film vrcholí, když Paul vyvolá déšť.

Je potřeba si uvědomit, že i když je Lynch autorem scénáře šlo mu především o realizaci knížky. Film obsahuje naprosto šílené množství postav, v kterých se na první pohled nemůžete orientovat. Nutno říci, že před Lynchem se o realizaci této knížky pokoušelo několik režiséru, a že pouze Lynch ji dokázal dokončit. Je pravda, že Dunu v kinech porazil na hlavu ten samý rok vycházivší poslední díl Hvězdných válek : Návrat Jediho, a to hlavně díky složitosti děje. Hvězdné války jsou předci jenom rodinná sága, kdy každý je synem a otcem a někdy i dcerou někoho dalšího. Duna má trochu složitější děj kdy hlavním motivem je pomsta, boj za svobodu, ale taky hledání pravdy a vůbec obecné probuzení sama sebe ("spáč se musí probudit" - "sleeper must aweken"). Mě osobně nejvíce imponovala scéna, kdy Paul jede na pozadí písečné bouře se svojí armádou na písečných červech a kolem burácí bouře a do toho všeho hraje orchestr jako pro nejčistější věc, pro kterou stojí za to bojovat.





 

I Lynch umí prohrát

Duna, zapomínaná sci-fi krále filmové postmoderny, bývá označována za jeho nejslabší film. V kinech propadla a režisér dokonce váhal, zda se nemá vrátit z velkých studií zpět do undergroundu (naštěstí místo rezignace natočil veleúspěšný Modrý samet). Ale což neznamená i Lynchův nejméně podařený film pořád ještě vetší zážitek než nejlepší z děl bezejmeného výrobce sitcomů? A možná měl pravdu Claudius Seidl, když řekl: "Duna ostatně jednoho dne vejde do dějin filmu - jako zneuznané, geniálně ztroskotavší mistrovské dílo."

Přitom stačilo málo, a leccos ve světové kinematografii mohlo být jinak. Po Sloním muži, který Lynche rázem proslavil, si muž s pověstí zázračného dítěte mohl další nabídky vybírat - a shodou okolností volil mezi dvěma sci-fi příběhy, ač prý není do tohoto žánru "zrovna velký blázen". Jednou látkou byla Duna, monumentální románový epos Franka Herberta, na jehož zfilmování už několik adeptů pohořelo, a druhou Návrat Jediho, tedy třetí díl slavných Hvězdných válek. "Jejich producent George Lucas je skvělý, mám ho moc rád, ale jeho projekty jsou prostě jeho, musí se točit podle jeho představ - a já chtěl dělat podle vlastní hlavy," vyprávěl později Lynch.

Zvolil tedy Dunu, ač jej Lucas varoval, že je nezfilmovatelná, a shodou okolností pak Dunu v kinech na hlavu porazil právě méně komplikovaný a divácky atraktivní Návrat Jediho. "Lucas měl pravdu", řekl později Lynch, nicméně za hlavní důvod neúspěchu považoval "jatka ve střižně". Sám režisér řadu už natočených scén, podle pamětníků prý zrovna těch pro Lynche nejtypičtějších, do setřihu nezařadil. A další záběry, postavy i motivy padaly pod stůl ještě během nekonečných producentských úprav zkrácené verze.

Román má ovšem přes šest set stránek, kdežto film zkouší nemožné - načrtnout podobu nepředstavitelného světa z roku 10191 v několika minutách. Rozumný divák tudíž vzdá snahu vštípit si jména, pojmy, místa, a raději se jen dívá. Třeba na monstrózní příjezd postavy třetího navigátora, zrůdičky s obří hlavou, křivýma ručkama a červím tělem, dalšího z kuriózních stvoření v Lynchově ďábelské sbírce. Nebo na tlustého barona létajícího vzduchem, nebo na fantaskní podobu snů, protockých vizí, rozvinutou pak ve slavném Městečku Twin Peaks.

"Ve svých nejlepších pasážích připomíná Duna barokní parodii monumentálního filmu", psalo se po premiéře; Lynch však do poslední chvíle věřil, že stvořil kasovní hit sezóny. Na druhém dílu Duny už dávno pracoval a představitel hlavní role Kyle MacLachlan měl smlouvu dokonce na pět pokračování. I když režisér nakonec přiznal porážku, prohlašuje: "V Duně je přesto spousta věcí, které se mi líbí." A v tom se s ním dá souhlasit.

převzato z MF Dnes





 

Lynchovo obludárium z budoucnosti

Dějištěm amerického filmu Duna (1983), který podle bestselleru Franka Herberta natočil režisér David Lynch, je mimozemská planeta s bizarním osazenstvem a svéráznou mytologií. Klíčový konflikt dekorativního mysteria - využívajícího motivů ze sci-fi spektáklů, historických velkofilmů i surrealistických podobenství - souvisí s bojem o těžbu vzácné drogy umožňující dlouhověkost... Hlavní roli tohoto futurologického "obludária" ztělesnil Kyle MacLachlan. Ten pak zosobnil klíčovou postavu autorova freudovského dobrodružství Modrý samet a v úloze fajnového agenta Coopera exceloval také v Lynchově kultovním seriálu Městečko Twin Peaks.

"Nejsem zrovna blázen do sciencefiction a Dunu jsem nečetl, než jsem ten film vzal. Když jsem se však s tou knihou seznámil, doslova mi vyrazila dech. Nejen svým dobrodružným dějem. Ten román je v mnoha ohledech přesným opakem normálních sci-fi s kosmickými koráby a laserovými pistolemi. V Duně jsou věrohodné charaktery a jde hodně do hloubky. Je to víc než zábava," charakterizoval Herbertovu předlohu David Lynch. "Rád vstupuji do cizích světů a v Duně se vyskytují hned čtyři. Ten román je plný vidin, snů a nálad a já se těším na to, jak všechny tyto aspekty přenesu na plátno," svěřil se autor před začátkem natáčení.

Duna však v jeho unikátní tvorbě znamenala největší komerční neúspěch. Režisér, který zahájil svou kariéru amatérsky natočeným snímkem Mazací hlava (1977), se proslavil svým profesionálním debutem Sloní muž (1980) - dobovým mysteriem o muži postiženém obludnou deformací. Do temných zákrut lidských duší nahlédl také ve zmíněné alegorii Modrý samet (1986), obsahující slavnou scénu s uříznutým uchem. Zlověstné symbolice zůstal věrný také ve filmu Zběsilost v srdci (1990) - oceněném Zlatou palmu v Cannes - a ve svém nejnovějším dramatu Lost Highway (1997).

Metro 5.3.99





 

Duna

Hogden

Vítejte na planetě Arrakis, vysušeném světě, kde nikdy neprší a kde voda je vysoce ceněným platidlem. Tato pouštní planetka je ale shodou okolností bodem, kolem nějž se otáčí chod celého vesmírného Impéria. Pouze tady se totiž těží převzácné Koření, droga, již pro její specifické účinky potřebují navigátoři Gildy, organizace žárlivě si střežící monopol na vesmírnou dopravu. V době, kdy se lidstvo dávno odvrátilo od technologické civilizace a začalo kráčet cestou rozvíjení nejrůznějších lidských schopností a talentů, jsou právě podivně deformovaní gildovní navigátoři jedinými bytostmi ovládajícími tajemství hledání jakýchsi prostorových zkratek, které umožňují přepravu mezi jednotlivými vzdálenými částmi Impéria v rozumném čase. Lidstvu roztroušenému po nejrůznějších planetách vládne Imperátor Shaddam IV., ovšem nemalou moc mají také šlechtické rody, které však většinu času tráví složitou vzájemnou poziční hrou. Jedním z nejsilnějších je rod Atreidů, jemuž se Imperátor rozhodne svěřit právě Arrakis. Na první pohled se jedná o značnou poctu a vyjádření panovníkovy důvěry, ovšem ve skutečnosti to je past. Shaddam IV. se totiž spojil s úhlavními nepřáteli Atreidů Harkonneny s cílem zlikvidovat celý atreidský rod v čele s vévodou Letem i jeho rodinou. Léčka se zdařila jen částečně, neboť vévodově konkubíně a jeho synovi Paulovi (Kyle MacLachlan) se podařilo uprchnout do pouště, kde našli azyl u fremenů - zdejších domorodců. V nich našel mladý Paul nečekaně silné spojence a mohl tak realizovat svou pomstu, jejíž důsledky otřásly celým Impériem.

Takto nějak vypadá základní dějový rámec, do nějž Frank Herbert zasadil svůj úžasný příběh. Ve skutečnosti je ovšem jeho dílo natolik propracovaným a mnohovrstevnatým komplexem, že napsat takovéhle shrnutí je jako popsat například Windowsy jako program, který občas padá a jdou v něm spouštět miny. Jedna z významných vedlejších linií, provázaná s tou hlavní, spočívá v tom, že Paul je součástí gigantického genetického projektu na vytvoření bytosti se skutečně nadlidskými vlastnostmi, Kwisatze Haderacha. O to se několik staletí snaží tajemná a obávaná organizace Benne Gesserit, jejíž členky (pro své unikátní schopnosti nazývané čarodějnice) jsou rozesety prakticky na všech důležitých místech, Shaddámův dvůr nevyjímaje. Způsobem fantasticky detailním a funkčním zároveň je popsána planeta Arrakis, ať už co do jejího ekologického systému, kultury, politiky nebo náboženství, stejně jako celý svět Duny, tedy vesmírné Impérium.

Však se taky slavný román Franka Herberta dlouhou dobu považoval za typického představitele kategorie nezfilmovatelných knih. Teprve v roce 1984, po dvou neúspěšných pokusech o prokázaní nepravdivosti této domněnky, zvednul hozenou rukavici režisér, jehož dosavadní snímky Mazací Hlava a Sloní muž naznačovaly silnou zálibu v bizarním a fantastickém - David Lynch. Natáčelo se v Mexiku s rozpočtem na tehdejší dobu fantastických 45 milionů s mnoha výbornými herci a populárním zpěvákem Stingem v roli padoucha Feyda Rautha. Přestože se však Lynch snažil přenést na filmové plátno co nejvíc z Herbertova fantastického světa, a do značné míry se mu to podařilo, představovala filmová Duna pro kritiky i natěšené diváky jisté zklamání. Sám režisér se o tomto filmu dodnes vyjadřuje jako o tom, který je mu nejméně blízký. V čem tkvělo jádro pudla? Paradoxně asi právě v poctivosti vůči vynikající knižní předloze. Lynch zachoval velkou řadu shodných znaků, ovšem často bez bližšího osvětlení vzájemných souvislostí, jež Herbert tak geniálně vymyslel. Výsledek se tak těm, kteří román nečetli, jeví jako značně nepřehledný, místy až nesmyslný, nároční fanoušci zase protestovali proti "osekání" velkého díla. Zkrátka smůla, že tehdy nebyla technologie DVD, umožňující k filmu přidat ještě rozsáhlé vysvětlující dodatky. K tomu se ještě traduje, že sám Lynch stvořil vlastní šestihodinový sestřih, mnohem komplexnější a zdařilejší. Jak si však můžete na IMDb přečíst, faktem je, že Lynch původně plánoval délku něco přes tři hodiny, rozhodně však ne víc než čtyři, a k žádné jiné verzi se rozhodně nehlásí (například pod 190minutovou verzí, jež proběhla americkou televizí, je podepsán Alan Smithee).

Přesto však byste si Dunu neměli nechat ujít. Samozřejmě velkou výhodou pro vás bude, když si předtím knížku pořádně přečtete, potom si skutečně vychutnáte například souboje, při nichž se musí vést útok vést natolik pomalu, aby pronikl energickým štítem, Paula zneškodňujícího nebezpečného pátrače, obrovité písečné červy, odporného barona Harkonnena, levitujícího metr nad podlahou a mnoho dalších scén, jejichž vizuální podoba se vám určitě nesmazatelně vtiskne do paměti. Pro mě osobně představuje Duna ve sci-fi filmech jakýsi příjemně seriozní protiklad k dětsky pohádkovým Hvězdným válkám. Svoji hereckou premiéru si tu v roli Paula Atreida zdatně odbyl budoucí agent Cooper Kyle MacLachlan, jeho fremenskou milenku s půvabně modrýma očima ztvárnila křehká Sean Youngová (Blade Runner). Když přemýšlím, co mi nejvíc nesedlo, tak asi Lynchův výmysl se sonickými zbraněmi Atreidů, jejichž použití v boji působí docela srandovně. I když je pravda, že svůj obraz pak zřejmě našly v sonických tancích v počítačové Duně 2, které se mi zase líbily moc. A když už jsem tak šikovně stočil řeč na hry, využiju toho, abych se pochvalně zmínil o prvním díle Duny, stvořeném francouzským týmem Cryo, jenž se mnohem více než akční dvojka drží Lynchova filmu a vůbec se mi víc líbí. Stejně jako Lynchův film, který jsem navzdory obecnému despektu zhlédl už třikrát.

převzato z www.kinofil.cz

Úvod
Novinky
David Lynch
Celovečerní filmy
Krátké filmy
Seriály
Hudba
Knihy
DVD
Ostatní tvorba
Rozhovory
Odkazy
 
Ankety
Guest Book
 
autor webu
Logo banner
http://lynch.euweb.cz/