Když vstanu, dám si kapučíno - to je moje snídaně. Nejím nic až do oběda. Dostávám se do období, kdy budu jíst to samé každý den. Později si dám sýr, olivový olej a ocet, rajčata a tuňáka, vše smíchané dohromady. Předtím jsem jedl tuňáka se salátem a sýr, ale po třech měsících se to už přejedlo. Jednou jsem měl jedno a to samé jídlo každý den po sedm let - čokoládový koktejl a kávu ve 14:30 v Bob's Big Boy. Hodně restaurací Bob's bylo od té doby zavřeno, když jsem to změnil.

Jednou jsem také uvažoval o psychoanalýze, protože jsem si myslel, že bych si s někým měl promluvit o těchto věcech, jako jsou ta opakující se jídla apod. Zeptal jsem se toho muže: "Může schůzka s vámi ovlivnit mojí kreativitu?" on řekl: "Budu upřímný, může," a já pověděl: "Mnohokrát vám děkuji, nashledanou."

Každý den je jiný. Nyní jsem zaneprázdněn se střihem mého nového filmu Ztracená dálnice [vyjde 21. února]. Když nepracuji na filmech, jsem někdy ve své dílně. Právě teď stavím loď pro mého syna Rileyho. Zabere mi hodně času přijít na to jak jednotlivé díly sestavit, ale nakonec to jde.

Ráno a večer medituju, pokaždé půl hodiny. Neumím si představit jaký by byl můj život bez meditace. Nikdy a nikde jsem své sezení nevynechal. Dělám to každý den již 23 let. Čistí to nervový systém, což je nástroj našeho vědomí. Kousek po kousíčku začne člověk chápat a uvědomovat si. Špatné věci se vás tolik nedotýkají a úspěch vás tolik nepohltí. Jelikož úspěch může být víc nebezpečný než neúspěch.

Nenechávám si přerůst práci přes hlavu. Mám doma běžecký pás, ale je pořád zavřený ve skříni. Je tam již měsíce, popravdě. Líbí se mi myšlenka chození a chození, kdy se nikam nedostanete, takže se ho chystám vyndat, ale nemám pro něj momentálně zrovna nikde místo.

Odpoledne si zkusím něco přečíst, nebo jen tak přemýšlím. Mám rád klid, ve kterém mohu snít. Vždy říkám, že dosáhnout nějaké inspirace, je jako rybaření. Když klidně sedíte a máte dobrou návnadu, máte šanci chytit rybu. Nápady jsou něco podobného. Nikdy nevíte kdy na ně natrefíte.

Rád v noci zůstávám doma a moc nikam nechodím. Vždy mě napadne, že kamkoli jdete, tam jste. Právě teď bysme mohli být v Pákistánu, víte co tím myslím? Vždy máte s sebou ty samé problémy. Není v tom takový rozdíl být jinde se sebou samým, tak proč někam chodit.

V těchto dnech jíme společně s mojí přítelkyní u rozdělaného krbu a z jídel si vybíráme obvykle mezi sýrem, jablky a čedarem nebo kuřetem s chřestem či brokolicí. Já piju červené víno a někdy si dám kubánský doutník. Mám ale i jiné zlozvyky.

Spát chodím okolo půlnoci a snažím se na nic nemyslet, aby se mi spalo dobře. Někdy jsem ale trochu rozrušen z dalšího dne a bývám vzhůru třeba až do tří hodin. Ve 3:30 začne cirkulovat vzduch a je čas jít spát. Mnoho lidí se domnívá, že mám velmi podivné sny, ale měl jsem pouze jeden sen, který ovlivnil film. V noci jich moc nemívám. Většinou jsou to sny přes den.

přeložil Marek