Jaký je rozdíl v práci s Davidem Lynchem?

ANGELO BADALAMENTI: Je to něco naprosto jiného. První projekt, na kterém jsem s Lynchem pracoval, byl "Blue Velvet" (Modrý samet). Byl to takový ten tradiční pracovní postup, jenž patří do té osmdesátipěti procentní katergorie, kde režiséři spolupracují přímo se skladateli. Po tomto filmu se z nás stali velcí přátelé a velmi rád si se mnou povídal o některých svých projektech na nichž zrovna pracoval.

Když začala práce na seriálu "Twin Peaks", přišel ke mně do kanceláře v New Yorku a pověděl mi: "Přijel jsem kvůli tomu televiznímu seriálu, co budu dělat pro ABC." "O čem bude? Jak by ta muzika měla vypadat?" Postup jakým jsme pak skládali hudbu, to bylo předtím než natočil jediný záběr, se opakoval od té doby téměř pokaždé. Posadil jsem se k pianu, dali jsme kazetu do nahrávače, David se usadil vedle mne a říká: "Je velmi velmi temná noc s měsícem na nebi. Skrze stromy vane slabý vítr a někde je v nich ukrytá sova, jejíž houkání lze slabě slyšet. Můžeš vytvořit náladu, která by toto obsahovala?" Začal jsem hrát "De, Dum, De, Da, da, de, dum, dum," a on řekl: "Angelo, to je nádhera, pokračuj dál." Chvíli jsem takhle hrál dál a on mi povídá: "Nádhera, zahraj tohle... a zopaku to. Pomaleji a pomaleji. To je úžasný." Pak říká: "Teď, je tam dívka, vychází zpoza stromu, je to teenager, a je krásná, ale vypadá ztraceně. Můžeš přejít z tohoto námětu k této dívce?" Změnil jsem styl na Laura Palmer's theme skladbu. David říká: "To je nádhera... Teď přichází blíž ke kameře, mohl bys sestavit takovou melodii?" Hrál jsem a on pokračoval: "To je skvělé. Jde stále pořád blíž. Zkus tu hudbu dostat až na samý vrchol. To je ono... Říkám ti, je to prostě nádhera! OK, pokračuj s tím, můžeš jít trochu níž?" Přešel jsem na klávesách o něco níže a on povídá: "Teď se vrať zpátky do tmavého lesa, protože ta dívka se ztratila," tak jsem sešel zpět k "De, dum, dum." Přestal jsem hrát asi po deseti až patnácti minutách, podívám se na Davida a on měl slzy v očích. Říká: "Angelo, to je ono, vystihl jsi přesně celý Twin Peaks. Vidím všechny ty scény skrz tvojí hudbu."

Já jsem hrál, poslouchal ho, a on mi vše slovně popisoval. Nejkrásnější na tomhle je, že je to jako dobré manželství. Můžeš říct jen velmi málo a ten druhý hned přesně ví, co uvnitř cítíš. K většině Lynchovým projektům skládám hudbu ještě před natáčením. David si vezme demo nahrávky, které udělám případně ještě s několika muzikanty, a používá je přímo na place - herci mohou pak hrát přímo do rytmu a nálady té dané hudby. Dokonce jejich načasování a tempo jejich dialogů tím bývá ovlivněno. David ví, že muzika znamená mnoho a když má tu správnou, rád na jejím základě upravuje své filmy. Zatímco obyčejně se hudba přidává už k hotovému snímku. Takže takhle David někdy hudbou přímo ovlivní i některé již dané scény.

převzato z http://www.musicfromthemovies.com/
přeložil Marek